BÄRENREITER FACSIMILE
Documenta musicologica II/61
„Rukopisy velkých skladatelů mají neocenitelnou hodnotu. Na rozdíl od tištěných notových vydání nás zavádějí do nejvnitřnějšího světa autora, ukazují proces komponování, případné změny, opravy nebo varianty. Krása Bachových rukopisů je jedinečná a neopakovatelná.“ (András Schiff)
To, co Johann Sebastian Bach původně vytvořil jako Klavírní knížku pro Wilhelma Friedemanna Bacha, později přepracoval a sbírku přejmenoval na Auffrichtige Anleitung (Upřímný/Poctivý návod) k výuce hry na klavír a kompozice. Jsou to základy, na kterých pak postavil Dobře temperovaný klavír, části „Clavierübung“ a nakonec Umění fugy. Dodnes jsou tyto invence a sinfonie pro mnoho studentů klavírní hry po celém světě prvním setkáním s Bachovou hudbou.
András Schiff, kterého toto dílo provází od raného dětství, popisuje ve své předmluvě, co ho na něm fascinuje: „Bachův rukopis vizualizuje vnitřní pohyb hudby více než moderní notové vydání. Ačkoli každá z invencí a sinfonií není delší než jedna dvojstránka, má svůj vlastní charakter, často inspirovaný tancem. Bachovo umění se v tomto zhuštění na nejmenším prostoru projevuje v celé své velikosti.“
Jak Bach tuto sbírku koncipoval a jakou cestou autograf prošel až do dnešních dnů, popisuje v publikaci Martina Rebmann, vedoucí hudebního oddělení Státní knihovny v Berlíně, kde je autograf uložen.